Naše strava ovlivňuje více věcí než jsme si schopni připustit. Je pro nás pohodlné nakupovat polotovary a v případě nemoci požívat léky. Zapomněli jsme na základní potraviny a necháváme se opíjet produkty a službami nadnárodních firem. Jsou levnější, “chutnější” a rychlejší. A jejich producentům naše chování vyhovuje.
Margit Slimáková nám v rozhovoru prozradila více o tom, co je skutečně zdravá strava a co bychom měli dávat na talíř hlavně dětem.
Jste vystudovaná farmaceutka - přivedlo vás právě vaše studium k oboru správné výživy?
Farmacii jsem studovala na střední i vysoké škole a již tam jsem si uvědomovala, že terapie je důležitá, ale prevence důležitější. To jsem si dále měla možnost ověřit během dalšího studia při pobytu v zahraničí. Tenkrát (před 25 lety - pozn. redakce) se to tady ještě nepovažovalo za důležité.
Máte tři děti od 10 do 18 let - staly se prvními vzorky vašeho studia?
Zastávám názor, že lidé by měli přijímat léky jen v ohrožení života, jinak si vystačí s přirozenými možnostmi - bylinkami, správnou výživou nebo pohybem dle obtíží. Moje děti dodnes nepotřebovaly lékaře a ani léky, kromě dvou drobných chirugických zákroků. Má to zatím jediný nežádoucí účinek - syn si mi chodí stěžovat, že má jako jediný ve třídě nula zameškaných hodin.
Zdravá strava je pojem, který je v dnešní době lidem prezentován v médiích či obchodech v několika rovinách, až se z toho točí hlava. Co je pro vás základní kámen zdravé stravy?
Zdravá strava jsou jednoduše kompletní přirozené základní potraviny. Potom už si každý může vybrat jeslti bude nebo nebude vegetariánem či zastáncem akékoliv jiné alternativy. Základem je kvalitní surovina - vejce, pšenice, maso, ale musí tam být zelenina, nejlépe místní, a to z mnoha důvodů (čerstvost, podpora místních farmářů ad.). Kvalitu potravin určuje například i krmivo zvířat, jejichž maso jíme, jestli s nimi bylo slušně zacházeno - jinak si jejich nemoce žádají léky atd.
K přirozeným základním potravinám přidávám i minimálně průmyslově upravované potraviny, jakými jsou za studena lisované oleje, máslo, tučný jogurt, tučný tvaroh, zakysané výrobky, které se dají dochutit ovocem sušeným či čerstvým.
Najít kvalitní základní potraviny může být stále někde problém...
Chce to hledat - najít si svého farmáře, případně objednávat tzv. bedýnky. Když skutečně nic takového v okolí není, tak je kupovat v supermarketech. Je to stále lepší než kupovat polotovary.
Jak se liší zdravá strava dítěte a dospělého?
V poučce o základních potravinách se přístup neliší, rozdíly mohou být u dětí do jednoho roku, u dětí je to spíš o to důležitější. Když jsme u tak malých dětí, nesmyslně mi napřiklad přijde při dostatečném kojení používat jakákoliv umělá kojenecká mléka.
Jste přesvěčena o tom, že strava dítěte může ovlivnit jeho chování?
Například v USA se říkalo, že hyperaktivita dětí (ADHD) je důsledek špatného způsobu stravování.
Na toto téma už vyšlo mnoho studií. Problémem je obsah velkého počtu aditiv v polotovarech. Některé děti mohou být na tato aditiva citlivější. Existují přípravky, které jsou skutečně hodně podezřelé. Dokonce už i u nás jsem zahlédla potraviny, na kterých je napsáno, že mohou ovlivnit chování dítěte. Obecně jsou vůbec nejhorší ty výrobky, které jsou lépe propagované pro děti.
Co je největší hrozbou ve stravě dítěte pro jeho další vývoj?
V dnešní době je to určitě nadbytek curku, který je i ve slaných výrobcích. Není to o tom, že by vůbec neměly jíst sladké, ale jde o četnost.
Děti mají rády sladké a bohužel je většinou u nás získávají jako doměnu. Máte nějaký fígl, jak učitelům, organizátorům soutěží a všem lidem, kteří takto rádi děti podplácí, tento odměňovací systém rozmluvit?
Jedná se o český zlozvyk. Ne každý vidí ty cukrovinky jako zlo, ale děti se dají přeučit. Výživa ovlivňuje zdraví děti i jejich kondici, ale také výsledky ve škole. Bohužel dnes jsou zdravě se stravující děti ve škole spíše outsideři - mluvím o nabídce školních jídelen, automatů či bufetů ve školách.
Přitom zdravá výživa ve školách by vyřešila spoustu věcí. Už je to vyzkoušené, ale musí existovat spolupráce mezi rodičemi a školou. Důležitý je závazek školy, že nebude dětem dávat za odměnu sladkosti a naopak rodiče je nebudou dávat ke svačině. V takovém případě nebude dlouho trvat a výsledky se dostaví, počínaje zlepšením zdravotního stavu žáků.
Kdyby ve škole neměly přístup k nezdravé výživě, byl by to dost významný krok, protože děti tam dnes tráví většinu dne. Jednou ze zásadních chyb je, že dosud nebyl smysluplně aktualizován spotřební koš - jídelny mají zastaralé seznamy potravin a stále se jimi řídí. Jenže tato doporučení vůbec nepočítají se škodlivými aditivy, o kterých se v době schvalování současného spotřebního koše nevědělo. Ve školkách jsou zase přemrštěné požadavky na mléčné výrobky - zdrojem bílkovin ale není jen mléko.
Jak byste stručně zhodnotila stav stravování dětí u nás ve srovnání se zeměmi, kde jste pobývala?
Německo je extrémně soustředěné na děti, tam to bylo milé setkání s realitou. I obyčejný dělník má povědomí o zdravé stravě a předává to dál dětem. V Číne jsme žili mezi cizinci, většinou manažery, kteří stravování brali vážně a podle toho vedli i své děti. Něco jiného byli klasičtí obyvatelé Číny. Ti chudí tam žijí zdravě, ze základních potravin, novodobí zbohatlíci si užívají výdobytky západu a konzumují polotovary, které jim posíláme. Začíná to tam být také problém.
Za posledních deset let se u nás znatelně posunul názor na výchovu a tedy i stravování dětí. Jak tyto změny v přístupu hlavně rodičů vnímáte vy?
Je to obrovský pozitivní posun. Bývalý ministr Ondřej Liška zaváděl kdysi bio do škol. Bylo to tenkrát hrozně těžké a vůbec se to nedá srovnat s dnešní občanskou iniciativou Skutečně zdravá škola, která vznikla nedávno z popudu nespokojených rodičů. Dnes už nemusíme rodiče přesvědčovat a nutit do toho, aby se situace zlepšila, mají samy zájem.
Jaký je rozdíl mezi projektem Zdravá škola a Skutečně zdravá škola?
Zdravá škola je státní projekt - nic o výživě v tom projektu není, zatímco Skutečně zdravá škola je občanská iniciativa. Dnešní název byl původně jen pracovní, ale zůstal.
Jakých nejčastějších chyb se rodiče při stravování dětí dopouštějí?
Vynechávání snídaně. A když snídají, tak sladké cereálie nebo koblihu. Přitom stačí rýžová kaše nebo kváskový chléb s máslem. Další chybou je nutit děti dojídat, ale třeba i jíst, když zrovna nemají chuť. Vždyť nové, neznámé jídlo mohou nejprve jen ochutnat. Bohužel proti tomuto tvrzení stojí i zavedená pravidla školních jídelen a nabídka bufetů vedle nich. Zavést změnu stravování doma není problém - důležité je dávat zdravé potraviny dětem na dosah. Vždy sáhnou po tom, co je po ruce.
Máte nějaké základní pravidlo, podle kterého by se nejen rodiče při úpravě pokrmů a podávaní jídel dětem měly držet?
Nekupovat polotovary - soustředit se na základní potraviny.
Velkým argumentem pro polotovary je nedostatek času a vlastně i cena.Je to skutečně pravda?
Ano je to pohodlnost a i cena - polotovary jsou levnější než kvalitní základní suroviny. Je to na vás, jakou cestu zvolíte.
Děkuji za rozhovor.
Pro zájemce přidávám odkaz na tento web, kde si můžete přečíst ideální složení stravy - tzv. zdravý talíř.