Stoletá voda 9. a 10. března 2000 Dvůr Králové nad Labem a přehrada Les Království

Zvýšená hladina zaplavila komunikace, mosty a vyhnala z domů stovky obyvatel. Navzdory tomu, že byli obyvatelé záplavových oblastí včas varováni, nebrali toto vážně a vystavili se tak ohrožení života. Celou vzniklou situaci řídila městská povodňová komise a rovněž byl ustaven krizový štáb.    

Video nám poskytl kameraman Jiří Erlebach - byl jediný, kdo si dnes vzpomněl!

Výpis z deníku povodňové komise Dvora Králové nad Labem
čtvrtek 9. 3. 2000

10.15 - zasedá povodňová komise
13.00 - je zatopena část ulice Vojanovy a část silnice Žíreč-Zboží
14.15 - opakuje se výzva občanům pomocí rozhlasového vozu
16.15 - je uzavřena pěší lávka přes Labe
16.30 - policie uzavírá nábřeží a technické služby Kollárovu ulici
17.00 - opětné upozornění občanům o stavu ohrožení
18.00 - je zatopena ulice 17. listopadu a Slovany, ulice u Duhacoloru, Vorlech včetně závodu Tiba, ve Verdeku Batis a rodinný domek p. Fejkse
18.45 - požádán hasičský sbor z Kutné Hory o vyslání záchranných člunů a obojživelného vozidla pro evakuaci lidí, hlavně z Boroviček
19.00 - je zatopena Rokycanova ulice, voda dosahuje až k Severce
19.15 - rozvodna v Lipnici hlásí postupné odpojování sítě ze zatopených míst
19.30 - příkaz policii ke střežení objektů, lékaři na obou stranách Labe, nefungují přetížené mobilní telefony
19.45 - navázáno spojení se školou Strž Ing. Krskovou
20.00 - požadavek na HZS Kutná Hora - další motorový člun. Evakuovaní se soustřeďují do tělocvičny v Komenského ulici a ve Strži
21.15 - odstavena Teplárna
22.00 - volání o pomoc z chatiček na Slovanech
22.15 - evakuace jedné těhotné a jedné staré ženy na Slovanech, volání z Boroviček o evakuaci lidí na střechách chatiček

pátek 10. 3. 2000

1.00 - zajištěno stravování a ubytování vojska
4.00 - rozhodnutí o posouzení statiky mostů pro dopravu OSNADO

Kdo se podílel na záchranných pracech

Přehrada „Les Království“ o povodni

Po devatenácti letech od poslední povodně (12. 3. 1981), která dosáhla úrovně stoleté vody, jsme se měli přesvědčit, že pojem stoletá voda neznamená průtok opakující se jednou za sto let, ale statistickou veličinu. Tehdy dosáhl průtok pod přehradou 326m3 /sec. Příčinou povodně byly dlouhé deště na Krkonoších a v podhůří, kdy od osmého do desátého března spadlo na přehradě Labská pod Špindlerovým Mlýnem více jak 150 mm srážek. To je množství odpovídající dvěma měsícům. V podhůří Krkonoš, kde byla vrstva mokrého sněhu, došlo vlivem silného a teplého větru k rychlému rozpouštění sněhové pokrývky, na horách k prosáknutí sněhu dešťovou vodou, která odtékala pod sněhem. Na Labi pod přehradou Labská byl v uvedených dnech průtok 55 m3 /sec. (přítok do přehrady = odtok).

Na přehradě v lese Království došlo i přes včasné vypouštění k zaplnění retenčního (ochranného) prostoru. Došlo také k překročení maximální hladiny v nádrži, která má převést stoletou vodu přehradou. Množství odtékající vody bylo takové, že u kamenné vodočetné latě odtokového limnigrafu z roku 1904, která v historii přehrady nebyla nikdy přelita vodou, při této povodni byla její horní hrana značně - o 30 cm překročena odtékající vodou z přehrady a výpočet při kulminaci povodně přesáhl hodnotu 350 m3 sec. Důsledkem bylo to, že dosud nejvyšší dosažené hladiny zátopy byly překročeny až o 80 cm.

Podle zaznamenaných stavů velkých vod na budově mlýna ve Stanovicích se jednalo o druhou největší zde zaznamenanou povodeň vůbec a stejnou jaká byla v roce 1834 (větší byla roku 1897) a největší povodeň po postavení přehrady Les Království. 

Šířeným mýtem je přelití přehrady, tedy přes vozovku na hrázi. K této situaci v historii přehrady nedošlo, nejvyšší dosažená tloušťka vody přepadající přes hrázové přelivy byla právě 9. 3. 2000 o výšce 75 cm. Výška otvorů hrázových přelivů je 2,20 metru a šířka 10,80 m při celkovém počtu pěti pilířů. Všechna výpustná zařízení jsou dimenzována i na vodu tisíciletou. Součástí tohoto pojednání je i videozáznam ze dne 10. 3. 2000.

Je třeba vědět, že přehrada Les Království (ani jiné přehrady), nemůže poskytnout územím ležícím pod ní, absolutní ochranu před povodněmi. To je dáno především objemem nádrže i velikostí a objemem povodňové vlny. Je jistě snadné si spočítat, že při max. objemu nádrže 9,090.000 m3 , z čehož činí zásobní prostor 3.264.000 m3 , zbývá na vody povodně necelých 6 milionů m3 . Jestliže bude do nádrže přitékat 250 m3 /sec. a z nádrže odtékat 90 m3 /sec. (což je neškodný průtok pro Dvůr Králové), v nádrži se hromadí každou hodinu 576.000 m3  a za něco málo jak deset hodin dojde k jejímu naplnění a ztrácí tak na přechodnou dobu svoji ochranou funkci. Je dobře vědět, že hrázní nemanipulují dle své vůle, ale řídí se manipulačními řády, které po projednání schvaluje Okresní úřad v Trutnově. Všechny manipulace jsou navíc prováděny po schválení Oblastním vodohospodářským dispečinkem. Přehrady podléhají mimo pravidelné prohlídky osádkou vodních děl podle programu ještě tzv. prohlídkám technicko - bezpečnostního dohledu. Ten hodnotí ve dvouletých intervalech jejich technický stav a provozuschopnost díla. Pravidelně jsou prováděna měření svislých s vodorovných posunů tělesa hráze a další. Tělesa hráze jsou konstruována na mnohonásobně větší bezpečnost, než je požadována.  

Zdroj: 
Kronika Dvora Králové nad Labem z roku 2000
Video: Jiří Erlebach - DĚKUJEME!
Foto: Zdeněk Cerman - DĚKUJEME!

FOTOGALERIE - Stoletá voda 9. a 10. března 2000 Dvůr Králové nad Labem a přehrada Les Království

a další

Zobrazit zmenšené náhledy VŠECH fotografií

FOTOGALERIE - Stoletá voda 9. března 2000 Dvůr Králové nad Labem a přehrada Les Království

Zobrazit zmenšené náhledy VŠECH fotografií